Školní rok 2009-2010 trávil můj syn na univerzitě v severofinském městě Oulu. Pro nás to byla skvělá příležitost k poznávání severní Evropy a tak jsme v květnu 2010 absolvovali cestu z Ostravy přes pobaltské republiky, Finsko až na Nordkapp.
 |
| Cestou jsme si stihli prohlédnout hlavní města pobaltských republik a zajímavá místa, která nepředstavovala velkou zajížďku od naší trasy - například vodní hrad Trakai |
 |
| nebo horu křížů nedaleko Vilniusu. |
 |
Další zastávkou byla Riga, která mi hodně připomínala svými křivolakými uličkami a množstvím
věží a věžiček Prahu |
 |
a před naloděním na trajekt ještě
hlavní město Estonska Tallin. |
Samotný trajekt byl pro nás velkým zážitkem: deset poschodí s výtahem, množství restaurací, hospůdek, barů, heren a obchodů ..... no byli jsme jak Alenka v říši divů.
 |
V odklápěcí kapsičce je samozřejmě lístek na trajekt,
jak jinak :-) |
 |
V Helsinkách jsme kromě hlavních památek navštívit i olympijský stadión,
kde získal zlaté medaile Emil Zátopek. |
Cestou z Helsinek na sever jsme ještě navštívili centrum zimních sportů Lahti
a pak jedno z míst pro rekreaci a jedno z mnoha jezer, kde Finové parkují mimo sezónu své lodě a v sezóně na nich vyrážejí na ostrůvky uprostřed jezera, kde tráví víkendy rybaření a grilováním.
Další zastávkou bylo Kuopio a dalším z nezapomenutelných zážitků byl pohled z vyhlídkové věže na množství jezer. Tam jsme pochopili, že Finsko je skutečně zemí tisíců jezer. Zkrátka jezero všude kam se podíváš.
 |
| Konečně jsme dorazili na parkoviště před Martinův dočasný domov. |
Dalším velkým zážitkem bylo poznávání města Oulu a života v něm. Toto město je podle statistik 4. nejbezpečnější město na světě a podle toho tam také vypadá. Jízdní kola, která jsou nejčastějším dopravním prostředkem, si nikdo nezamyká, u nádraží najdete ZDARMA volně dostupné mapy města a jestli si myslíte, že ta cesta na fotce vpravo je cesta pro auta, tak to jste na omylu, je to cyklistická a v zimě lyžařská stezka.
Po odpočinku v Oulu jsme pokračovali dále na sever. Nejprve jsme navštívili městečko Rovaniemi, které se považuje za hlavní město Laponska a ve kterém je muzeum Laponska
a dále do vesnice Santa Clause, která leží přímo na polárním kruhu. Vesnice je sice silně komerční, ale zážitek to byl také.
 |
| Na místní poštu chodí každý rok spousta přání od dětí. |
Z Rovaniemi nás čekala ještě předlouhá cesta až na Nordkapp, kam se jezdí pozorovat půlnoční slunce. Je to nejsevernější místo Evropy přístupné turistům. Cestou na Nordkapp jsme viděli spoustu sobů, volně se pocházejících po cestě, norské fjordy a cesta na samotný Nordkapp vede mimo jiné podmořským tunelem.
Bylo velmi riskantní se tam vypravit, protože jsme měli jen jednu příležitost a často se stává, že na Nordkappu bývá zataženo, mlha a slunce není vidět. Turisté tam často jezdí s obytnými přívěsy a tráví tam i několik dní, než se úchvatného
zážitku dočkají.
Ale měli jsme ale štěstí!! Počasí vyšlo a my měli nezapomenutelný zážitek.
Z Nordkappu jsme se vrátili do Oulu, nabalili většinu Martinových věcí do auta a zatímco Martin o den později letěl domů letadlem, my jsme pokračovali ještě přes Švédsko a Stockholm. Po návštěvě Stockholmu už nám zbývalo jen dorazit do přístavu na trajekt a přes Německo a Polsko domůůů....
Pokud jste dočetli až sem, tak mě to těší a děkuji za návštěvu ! :-)
Doma už jsou většinou zvyklí na to, že mám zvláštní požadavky a tak syna nijak nezaskočilo, když jsem se ptala, jestli mi nemůže sehnat nějaké prázdné plechovky od piva. Myslím, že když si syn představil, že se jeho matka bude hrabat v popelnicích v okolí, tak mi ochotně slíbil, že mi nějaké sežene. A na co jsem je chtěla ? Ráda používám při scrapování všelijaké neobvyklé materiály a hliníkový plech je jedním z nich.
